IKONOGRAFIE
|
O |
bec Srch dnes tvoří tři části - Srch, Hrádek a Pohránov. Všechny se v písemných historických pramenech poprvé připomínají v listině vydané 21. září 1436 králem Zikmundem, kterou zapsal Divišovi z Miletínka Kunětickou horu s městečkem Bohdaneč a s vyjmenovanými vesnicemi, mezi kterými je i Srch, Hrádek a Pohránov. Hrad Kunětická hora se stal centrem rozsáhlého panství a Srch a další vsi s ním sdílely společné osudy. Připojením Pardubic, které v roce 1435 koupil Diviš z Miletínka od Jana Hlaváče z Ronova, vzniklo jedno z největších východočeských feudálních panství. To však po Divišově smrti bylo rozděleno mezi jeho dědice. Pardubice získal bratr Vaněk. Kunětickou horu dědil Divišův syn Soběslav Mrzák z Miletínka. Ten před rokem 1465 zemřel a jeho majetek spadl na krále Jiřího z Poděbrad. Po králově smrti v roce 1471 se jediným držitelem panství Kunětická hora stal jeho syn Jindřich starší z Minsterberka, který také získal Pardubice. Majetek však nedokázal udržet a tak v roce 1491 prodal Pardubice a Kunětickou horu Vilémovi z Pernštejna. Za Pernštejnů se Pardubice staly centrem panství, které čítalo šest měst a městeček a 130 vesnic. Když v roce 1507 postihl Pardubice požár, došlo k přestavbě jeho centra na základě jednotného plánu a koncepce. Výstavba byla završena v roce 1515. S touto pernštejnskou aktivitou má souvislost i obec Srch. Zdejší zdroje pitné vody byly jímány do vybudované vodárny a voda odtud byla vedena až do kašny na pardubickém náměstí. Vilém zemřel v roce 1521 a pardubického panství se ujal syn Vojtěch (+ 1534). Ten však zemřel bezdětný a tak vše dědil bratr Jan (+ 1548). Toho syn Jaroslav však zadlužené panství v roce 1560 prodal Maxmiliánovi Habsburskému, arcivévodovi Rakouskému, synovi krále Ferdinanda I. Pardubice zůstali v držení českých králů až do konce patrimoniální správy v roce 1850. Všechny části obce Srch se rozkládají podél silnice mezi Kunětickou horou a Lázněmi Bohdaneč. Pohránov se rozkládá při severním břehu Pohránovského rybníka zv. „Jezero“. Ves Hrádek se může pochlubit dubovou alejí zv. „Královská cesta“, která byla v minulosti komunikací do Bohdanče. Dub letní při č. p. 446 patří výškou 26 m, obvodem 650 cm a odhadovaným stářím 600 let k památným a chráněným stromům a je vůbec nejstarším stromem na Pardubicku.
Význam názvu vsi Srch vykládají jazykovědci jako původně příjmení tamního usedlíka. Srch znamenalo sršeň, či také selský člověk. V české komunální heraldice je sršen zcela mimořádnou figurou.
POPIS ZNAKU
|
Z |
nak obce lze popsat: Ve stříbrném štítě nad modrou vlnitou patou sršeň přirozené barvy provázená dole dvěma vztyčenými odkloněnými zelenými dubovými listy, každý s jedním odvráceným žaludem. Sršeň je mluvícím znamením pro obec Srch. Modrá pata štítu zastupuje část obce Pohránov ležící u Pohráneckého rybníka zv. Jezero a zároveň je inspirována existencí historické vodárny v Srchu zásobující pitnou vodou kašnu na náměstí v Pardubicích. Dubové listy symbolizují místní část Hrádek, kde se nachází nejstarší strom Pardubicka, chráněný dub letní.
POPIS VLAJKY
|
V |
lajka má podobu shodnou s popisem: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý vlnitý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, v poměru 3 : 1. Nad první prohlubní vzhůru letící sršeň, provázená dole vztyčenými odkloněnými zelenými dubovými listy, každý s jedním odvráceným žaludem. Prapor opakuje podobu znaku.
|
. |